1. Řecká abeceda
Řecké písmo (též řecká abeceda nebo alfabéta) je nejstarším dosud používaným písmem v Evropě. Používá se téměř výhradně pro zápis řečtiny (s výjimkou koptštiny), i do jiných jazyků však pronikají řecká písmena např. jako matematické symboly. Písmo bylo vyvinuto v klasickém období (kolem 9. století př. n. l.), pravděpodobně na základě fénického písma, a s několika změnami se používá dodnes. (Zdroj Wikipedie)
Vedle jediné koherentní jednotky pro každou veličinu soustavy (tzv. hlavní jednotky) je pro praktické použití vhodné zavádět názvy a symboly i pro vybrané násobky a díly této hlavní jednotky, abychom nemuseli uvádět číselné hodnoty s mnoha řády. Protože se používá dekadický zápis čísel, jsou ve všech moderních soustavách používány dekadické násobky a díly. Ustálilo se jejich tvoření pomocí předpon k hlavním jednotkám, které mají své značky, připojované zleva ke značce hlavní jednotky (Zdroj Wikipedie)
Fyzikální veličina je jakákoliv objektivní vlastnost hmoty, jejíž hodnotu lze změřit nebo spočítat. Na rozdíl od technických a kvalimetrických veličin jsou fyzikální veličiny definovány obecně, tj. nezávisle na metodice měření, zpravidla vztahem k jiným fyzikálním veličinám. Fyzikálním veličinám přiřazujeme určitou hodnotu (velikost). Hodnota dané veličiny je udávána prostřednictvím srovnání s pevně zvolenou hodnotou veličiny stejného druhu, kterou volíme za měřící jednotku. Číselná hodnota fyzikální veličiny je závislá na volbě měřící jednotky, kterou nazýváme jednotka (fyzikální veličiny). Hodnotu (velikost) dané fyzikální veličiny X vyjadřujeme vždy její číselnou hodnotou {X} a jednotkou [X], což formálně zapisujeme ve tvaru X = {X}[X], (Zdroj Wikipedie)
Kinematika je část mechaniky, která se zabývá klasifikací a popisem různých druhů pohybu, ale nezabývá se jeho příčinami. Naproti tomu dynamika zkoumá pohyb z hlediska působení sil. Kinematika se tedy zaměřuje na sledování polohy, rychlosti apod. Nesleduje však dynamické veličiny, jako např. hybnost a energii, kterými se zabývá dynamika. (Zdroj Wikipedie)
Všechny látky kolem nás se skládají z atomů. Jedna konkrétní látka může nabývat různých skupenství (neboli fáze). Jednotlivé atomy při sobě drží pomocí chemických vazeb. V pevném skupenství látky nabývají krystalové struktury nebo jsou amorfní.Amorfní látky přecházejí do kapalného skupenství pozvolna – po kouskách odtávají, tedy nečekají na latentní teplo k přechodu do jiné fáze jako látky krystalické a odtávají v celém intervalu teploty.
Krystalické látky odtávají při konstantní teplotě a při přechodu do jiné fáze musejí přijmout latentní teplo. Je to dáno jejich krystalovou strukturou. Krystalová mříž si předává energii vždy do celého objemu – celkem rychle lokálně dodané teplo (na povrchu látky) roznese do celého objemu. Až toto dodané teplo dosáhne latentního tepla, tak se začne celá látka rozpouštět. (Zdroj Wikipedie)
Teplota je základní fyzikální veličinou soustavy SI s jednotkou kelvin (K) a vedlejší jednotkou stupeň Celsia (°C).Termodynamická teplota (též absolutní teplota nebo zkráceně teplota) je fyzikální stavová veličina, která vyjadřuje stav termodynamické rovnováhy tělesa. (Zdroj Wikipedie)
Celoživotní vzdělávání = doživotní bída
