V první části provedeme montáž kladkostroje o dvou kladkách.
Ve druhé části provedeme montáž kladkostroje o čtyřech kladkách.
U kladkostroje zavěšujeme postupně na vidlici volných kladek závaží. Do očka volného konce lanka navlékneme háček a uchytíme do něj očko pohyblivého siloměru. Hodnoty závaží a siloměru zapíšeme do tabulky.

Určení rychlosti vytékající kapaliny otvorem určíme třemi způsoby:
1. Řešíme teoreticky na základě vodorovného vrhu.
2. Řešíme pomocí zákona zachování mechanické energie
3. Pomocí rovnice kontinuity

V laboratorních cvičeních nejčastěji používáme univerzální měřicí přístroje, které mohou být do obvodu zapojeny jako voltmetr nebo ampérmetr. Funkci a měřicí rozsah přístroje volíme přepínačem. Vedle ručkových měřicích přístrojů se stale častěji objevují i přístroje digitální, nejčastěji s displejem z kapalných krystalů. U ručkových měřicích přístrojů ukazuje naměřenou hodnotu ručkový ukazovatel na příslušné stupnici. Většinou o měřicí systém s otočnou cívkou (magnetoelektrický) s usměrňovačem.

Elektrický proud procházející kovovým vodičem je přímo ůměrný elektrickému napětí mezi konci tohoto vodiče. Tento poznatek objevil v roce 1826 německý fyzik G. S, Ohm (1787-1854), podle něhož se nazývá Ohmův zákon pro část elektrického obvodu.

Elektrický odpor kovových vodičů se s rostoucí teplotou zvyšuje přibližně lineárně pro nepříliš velké teplotní rozdíly. Tato závislost se užívá při konstrukci odporových teploměrů. Materiály s malým teplotním součinitelem elektrického odporu (např. konstatnt, manganin, nikelin a další odporové slitiny) se používají při výrobě technických rezistorů, reostatů a potenciometrů. Vyrábějí se z nich také odporové spirály pro tepelné spotřebiče (např. vařiče, sporáky), odporové normály nebo etalony pro velmi přesná měření elektrických odporů (s přesností 0,01 %)

Polovodičová dioda s jedním přechodem PN se nazývá polovodičová dioda. Závislost elektrického odporu polovodiče s přechodem PN na polaritě vnějšího zdroje napětí připojeného k polovodiči se nazývá diodový jev. Zjednodušeně lze tuto vlastnost přechodu PN popsat tak, že při jedné polaritě připojeného napětí (propustný směr) je dobře vodivý a při opačné polaritě (závěrný směr) je nevodivý.

Kondenzátor o kapacitě C se v obvodu střídavého proudu periodicky nabíjí a opět vybíjí. V obvodu vzniká proud, který je největší v okamžiku když kondenzátor není nabitý a jeho napětí je nulové. Proud tedy předbíhá napětí. Čím větší je frekvence střídavého proudu a čím větší je kapacita kondenzátoru, tím větší je amplituda nabíjecího a vybíjecího proudu proudu. Vlastnosti obvodu s kondenzátoru jsou vyjádřeny veličinou kapacitance.