Náš vesmír je tvořen rozličnými formami hmoty, z nichž nejlépe prozkoumána je forma látek. Látky mohou nabývat rovněž různých forem, resp. skupenství či fází. Každá látka je popisována svými vlastnostmi, kromě skupenství také tvarem, hmotností, energií, elektrickým nábojem atd.  (Zdroj Wikipedie)

Mechanika je obor fyziky, který se zabývá mechanickým pohybem, tedy přemísťováním těles v prostoru a čase a změnami velikostí a tvarů těles. Mezi nejčastěji používané veličiny v mechanice patří poloha, rychlost, zrychlení, síla, energie a hybnost. Mechanika patří k nejstarším částem fyziky a od počátku byla úzce spojena s technickými aplikacemi, např. s tvorbou mechanických strojů. (Zdroj Wikipedie)

Molekulová fyzika (též molekulární fyzika) je část fyziky, která zkoumá látky na úrovni atomů a molekul a vlastnosti látek bezprostředně vycházející z jejich struktury. Snaží se najít vztahy mezi makroskopickým chováním látky na základě vzájemného působení a pohybu velkého množství částic, ze kterých se látky skládají.
Termika je fyzikální oblast, která se zabývá studiem vlastností látek a jejich změn souvisejících teplotou. Termika se také někdy označuje jako nauka o teple(Zdroj Wikipedie)

Elektřina je definována jako souhrn projevů elektrostatického pole (z nichž mezi prvními byly silové účinky vyvolané třením izolantů[1] a následná polarizace látek[2]) a elektrodynamických jevů včetně elektromagnetismu. Jevy spojené s elektřinou i magnetismem se nazývají elektromagnetismus. (Zdroj Wikipedie)

Ve svém původním významu představuje optika část fyziky, která se zabývá světlem, jeho šířením v různých prostředích a na jejich rozhraních, zabývá se vzájemným působením světla a látky, zkoumá podstatu světla a další jevy, které se světlem souvisejí. Světlo je však pouze částí spektra elektromagnetického záření. Také ostatní druhy záření mají velké množství vlastností, které je vhodné popisovat prostřednictvím optiky. Optiku je tedy možné chápat jako nauku o záření. (Zdroj Wikipedie)

Atom (z řeckého ἄτομος, átomos – nedělitelný) je nejmenší částice běžné hmoty, částice, kterou už chemickými prostředky dále nelze dělit (ovšem fyzikálními ano – viz např. jaderná reakce) a která definuje vlastnosti daného chemického prvku. Atom se skládá z atomového jádra obsahujícího protony a neutrony a obalu obsahujícího elektrony. (Zdroj Wikipedie)

Vesmír či kosmos (z řeckého κόσμος, ozdoba, šperk ale později také vše uspořádané, řádné, vesmír) je souhrnné označení veškeré hmoty, energie a časoprostoru, který je obsahuje.[2] Zahrnuje tedy hvězdy, planety, galaxie, mezigalaktický prostor a další.[3][4] V užším smyslu se vesmír také někdy užívá jako označení pro kosmický prostor, tedy část vesmíru mimo Zemi. (Zdroj Wikipedie)