Fyzikální veličiny

Fyzikální veličiny Otevřít Fyzikální veličina je jakákoliv objektivní vlastnost hmoty, jejíž hodnotu lze změřit nebo spočítat. Na rozdíl od technických a kvalimetrických veličin jsou fyzikální veličiny definovány obecně, tj. nezávisle na metodice měření, zpravidla vztahem k jiným fyzikálním veličinám. Fyzikálním veličinám přiřazujeme určitou hodnotu (velikost). Hodnota dané veličiny je udávána prostřednictvím srovnání s pevně zvolenou hodnotou veličiny stejného druhu, kterou volíme za měřící jednotku. Číselná hodnota fyzikální veličiny je závislá na volbě měřící jednotky, kterou nazýváme jednotka (fyzikální veličiny). Hodnotu (velikost) dané fyzikální veličiny X vyjadřujeme vždy její číselnou hodnotou {X} a jednotkou [X], což formálně zapisujeme ve tvaru
X = {X}[X](Zdroj Wikipedie)
Trénink Zkoušení – test



Kinematika

Kinematika Otevřít Kinematika je část mechaniky, která se zabývá klasifikací a popisem různých druhů pohybu, ale nezabývá se jeho příčinami. Naproti tomu dynamika zkoumá pohyb z hlediska působení sil. Kinematika se tedy zaměřuje na sledování polohy, rychlosti apod. Nesleduje však dynamické veličiny, jako např. hybnost a energii, kterými se zabývá dynamika. (Zdroj Wikipedie)
Trénink Zkoušení – test



Molekulová fyzika a termika

Molekulová fyzika a termika Otevřít Molekulová fyzika (též molekulární fyzika) je část fyziky, která zkoumá látky na úrovni atomů a molekul a vlastnosti látek bezprostředně vycházející z jejich struktury. Snaží se najít vztahy mezi makroskopickým chováním látky na základě vzájemného působení a pohybu velkého množství částic, ze kterých se látky skládají.
Termika je fyzikální oblast, která se zabývá studiem vlastností látek a jejich změn souvisejících teplotou. Termika se také někdy označuje jako nauka o teple(Zdroj Wikipedie)
Trénink Zkoušení – test



Struktura látek

Struktura látek Otevřít Všechny látky kolem nás se skládají z atomů. Jedna konkrétní látka může nabývat různých skupenství (neboli fáze). Jednotlivé atomy při sobě drží pomocí chemických vazeb. V pevném skupenství látky nabývají krystalové struktury nebo jsou amorfní.
Amorfní látky přecházejí do kapalného skupenství pozvolna – po kouskách odtávají, tedy nečekají na latentní teplo k přechodu do jiné fáze jako látky krystalické a odtávají v celém intervalu teploty.
Krystalické látky odtávají při konstantní teplotě a při přechodu do jiné fáze musejí přijmout latentní teplo. Je to dáno jejich krystalovou strukturou. Krystalová mříž si předává energii vždy do celého objemu – celkem rychle lokálně dodané teplo (na povrchu látky) roznese do celého objemu. Až toto dodané teplo dosáhne latentního tepla, tak se začne celá látka rozpouštět. (Zdroj Wikipedie)
Trénink Zkoušení – test



Teplota a molární veličiny

Teplota a molární veličiny Otevřít Teplota je základní fyzikální veličinou soustavy SI s jednotkou kelvin (K) a vedlejší jednotkou stupeň Celsia (°C).
Termodynamická teplota (též absolutní teplota nebo zkráceně teplota) je fyzikální stavová veličina, která vyjadřuje stav termodynamické rovnováhy tělesa.  (Zdroj Wikipedie)
Trénink Zkoušení – test



Teplo, děje v plynech

Teplo, děje v plynech Otevřít Termodynamický děj (též tepelný děj) je děj, při kterém se mění stav tělesa (mění se některé ze stavových veličin). Pokud termodynamická soustava projde řadou změn a nakonec se vrátí do původního stavu, pak říkáme, že soustava vykonala kruhový děj (cyklus). Mnohé technicky využitelné děje probíhají tak, že některá z termodynamických veličin zůstává během děje konstantní.  (Zdroj Wikipedie)

Trénink Zkoušení – test



Kmitání, vlnění, zvuk

Kmitání, vlnění, zvuk Otevřít Mechanické vlnění je děj, při němž se kmitání šíří látkovým prostředím. Mechanické vlnění se šíří látkami všech skupenství pomocí vazebných sil působících mezi časticemi, mezi atomy a molekulami.
Vzniká tak, že výchylka jedné částice z rovnovážné polohy vnější silou a k tomu dodaná energie se přenese na částici sousední, pak na další a tak vlnění určitou rychlostí postupuje od svého zdroje v řadě bodů, nebo v rovině, nebo v prostoru. Mechanické vlnění je například zvukové vlnění. (Zdroj Wikipedie)
Trénink Zkoušení – test



Elektrostatika

Elektrostatika Otevřít Elektrostatika je část fyziky, která studuje elektrické jevy, které souvisejí s (časově) ustáleným (neměnným) vzájemným silovým působením elektricky nabitých částic a těles. V širším slova smyslu se do elektrostatiky řadí i jevy elektrizace těles a (i nestatické) projevy tzv. statické elektřiny. Základním pojmem elektrostatiky je statické elektrické pole, které lze popsat pomocí vektorového pole intenzity elektrického pole nebo pomocí skalárního potenciálu. Základním zákonem elektrostatiky je Coulombův zákon, ze kterého lze odvodit další zákony a věty elektrostatiky. (Zdroj Wikipedie)
Trénink Zkoušení – test



Elektrický proud

Elektrický proud Otevřít Elektrický proud je uspořádaný pohyb nositelů elektrického náboje. Stejnojmenná fyzikální veličina, obvykle značená I, vyjadřuje množství náboje prošlého za jednotku času.
Proud v běžných elektrických rozvodech může být stejnosměrný a střídavý. Dohodnutý směr toku stejnosměrného proudu je od kladného pólu zdroje přes spotřebič k zápornému pólu zdroje. Tento dohodnutý směr je opačný ke skutečnému směru toku elektronů v pevných vodičích. Směr toku střídavého proudu se v čase cyklicky mění. V běžných elektrických rozvodech má proud harmonický průběh. (Zdroj Wikipedie)
Trénink Zkoušení – test



Polovodiče

Polovodiče Otevřít Polovodič je pevná látka, jejíž elektrická vodivost závisí na vnějších nebo vnitřních podmínkách, a dá se změnou těchto podmínek snadno ovlivnit. Změna vnějších podmínek znamená dodání některého z druhů energie – nejčastěji tepelné, elektrické nebo světelné, změnu vnitřních podmínek představuje příměs jiného prvku v polovodiči. (Zdroj Wikipedie)
Trénink Zkoušení – test